Slovníček základních pojmů (1)

Dožo – sál pro cvičení judo

Tatami – zápasiště pro judo

Judogi – oblek judisty, kimono

Obi – pás ke kimonu

Judoka – judista – žák

Sensei – učitel juda, trenér

Zarei – velký pozdrav

Ritsurei – malý pozdrav

Části těla:

Aši – noha

Hara – břicho

Hiži – loket

Hiza – koleno

Kata – rameno

Goši – bok

Kubi – krk

Te – ruka

Ude – paže

Waki – podpaží

Mune – prsa

Momo – stehno

Směry:

Mae – dopředu

Uširo – dozadu

Joko – stranou

Migi – pravý

Hidari – levý

Rozložení chvatu:

Kuzuši – vychýlení

Cukuri – nástup

Kake – vlastní hod

Eri – límec

Sode – rukáv

Slovníček základních pojmů (2)

Tori – nacvičující judoka

Uke – partner nacvičujícího

Pohyby:

Ajumi aši – normální chůze

Cugi aši – chůze sunem nohou po tatami

Tai sabaki – obraty těla

Ukemi – pády

Mae ukemi – pád vpřed

Joko ukemi – pád stranou

Uširo ukemi – pád vzad

Kumikata – úchop

Skupiny chvatů judo (waza):

Aši waza – chvaty prováděné nohama (převážně)

Goši waza – chvaty prováděné pomocí boků

Te waza – chvaty prováděné pažemi, rukama

Sutemi waza – strhy

Osaekomi waza – držení

Kansechi waza – páčení

Žime waza – škrcení

Tokui waza – osobní technika

Renraku waza – kombinace chvatů

Kyu – stupeň žákovské vyspělosti

Dan – stupeň mistrovské vyspělosti

Rozdělení chvatů judo (3)

Nagewaza – technika porazů

Tačiwaza: (technika hodů)

• Tewaza – tech. paží (taiotoši, seoi nage, kata guruma, moroto gari atd.)

• Gošiwaza – tech. boků (ukigoši, haraigoši, hane goši, goši guruma, ucuri goši atd.)

• Ašiwaza – tech. nohou (hiza guruma, de ašiharai, o-uči gari, ko-uči gari, okuri aši harai, učimata atd.)

Sutemiwaza: (technika strhů)

• Ma sutemiwaza (tomoe nage, sumi gaeši atd.)

• Joko sutemiwaza (tani otoši, soto makikomi, hanemakikomi atd.)

Katamewaza – technika boje na zemi

(Newaza)

• Osaekomiwaza (tech. držení) (kesa gatame, kata gatame, joko šiho gatame ad.)

• Žimewaza (tech. škrcení) (okuri erižime, nami žuži žime, sankaku žime atd.)

• Kansecuwaza (tech. páčení) (udegarami, ude hišigi, hiza gatame, ude hišigi ude gatame atd.)

Slovníček základních pojmů (4)

Výroky rozhodčích:

Hažime – začněte!

Mate – přerušte boj!

Sonomama – stop!

Joši – pokračujte!

Soremade – to je vše!

Hantei – rozhodněte

Hikiwake – nerozhodně

Hodnocení akcí za

Koka 3 body

Juko 5 bodů

Wazaari 7 bodů

Ippon 10 bodů

Tresty za

Šido 3 body

Čui 5 bodů

Keikoku 7 bodů

Hansoku make (diskvalifikace) 10 bodů (ve prospěch soupeře)

Osaekomi – držení nasazeno

Toketa – držení přerušeno

Složky sportovního tréninku

Tělesná příprava

1. Zdokonalování všestranného pohybového základu:

a, rozšiřováním počtu osvojených pohybových dovedností

b, rozvojem pohybových vlastností v co možná nejrůznějších kvalitách

2. Rozvoj speciálních pohybových dovedností, odpovídající potřebám daného sportovního výkonu

Technická příprava

1. Osvojování sportovních dovedností a jejich stabilizace

2. Zdokonalování příslušné míry variability sportovních dovedností

Taktická příprava

1. Osvojování způsobů řešení úkolů sportovního výkonu

2. Rozvoj schopnosti výběru optimálního řešení, resp. Jeho přizpůsobování na úrovni:

a, jednoduché odpovědi

b, rozhodování

c, tvůrčího přístupu

Psychická příprava

1. Formování osobnosti vzhledem k požadavkům sportovního výkonu

2. Modelování tréninku

3. Regulace aktuálních psychických stavů

Sportovní trénink je cílevědomým rozvíjením schopností jedince. Praktická realizace sportovního tréninku vyžaduje, aby byl sportovní trénink budován souběžně ve dvou směrech: jednak osvojováním uvedených dílčích složek, jednak sladěním těchto složek v jediný celek.

Mezi jednotlivými složkami existují velmi těsné vztahy. Těsnost těchto vztahů dosahuje v některých sportech (sportovní hry, úpolové sporty) takové kvality, že technická a taktická příprava tvoří jeden celek = technicko-taktická příprava.

Technicko-taktická příprava tvoří jádro tréninku.

Tělesná příprava je proces, ve kterém se tvoří základ vysoké sportovní výkonnosti.

Psychická příprava zdokonaluje procesy umožňující realizaci sportovního výkonu na maximální úrovni.

 

Periodizace sportovního tréninku

Periodizace ve sportovním tréninku znamená zásadní členění ročního tréninkového cyklu na tréninková období –

- přípravné

- hlavní (závodní)

- přechodné

Jednotlivá období mají přesně vymezené úkoly, které vycházejí ze zákonitostí rozvoje trénovanosti a sportovní formy.

Při jednovrcholové roční přípravě se obecně doporučuje tato délka jednotlivých období:

- přípravné 4-7 měsíců

- hlavní 3-4 měsíce

- přechodné 3-6 týdnů

Přípravné období V přípravném období se vytvářejí všeobecné základy budoucí výkonnosti. Někdy se dále dělí na:

1. přípravné – trénink zaměřen na celkové zvýšení všech funkčních možností organismu sportovce. V tělesné přípravě jde především o rozvoj obecné síly a vytrvalosti. V technické přípravě osvojování nových pohybových dovedností, udržení kontinuity s úrovní dosaženou v minulém hlavním období. V taktické přípravě tvorba základů pro řešení taktických situací (teorie, pravidla). V psychologické přípravě jde v tomto období o celkový rozvoj psychické odolnosti vůči zatížení a volních vlastností. Vysoké objemy zatížení, intenzita postupně narůstá.

2. přípravné – zvyšování podílu speciální (technické) přípravy. Tělesná příprava – rozvoj speciální síly a speciální vytrvalosti, rychlosti. Technicko-taktická příprava zaměřená na upevnění variability speciálních pohybových dovedností, jsou zařazovány kontrolní soutěže, které slouží pro osvojení postupů regulace předstartovních stavů v rámci psychologické přípravy. Vysoká intenzita zatížení.

Hlavní období Do hlavního období jsou soustředěny hlavní soutěže – vrchol ročního výcvikového cyklu. Základním problémem jsou otázky vyladění sportovní formy. Objem tréninkového zatížení klesá, intenzita vysoká.

Přechodné období Hlavním cílem přechodného období je zotavení organismu, jak fyzické, tak psychické. Tělesná aktivita neustává, nízké objemy i intenzita zatížení, pestré tréninkové prostředky.

Základní druhy cvičení používaných v judo.

Ukemi – pády – vpřed – mae ukemi

Vzad – uširo ukemi

Stranou – joko ukemi

Tandoku renšu – nácvik chvatu bez soupeře (na místě, za pohybu)

Uči komi – nástupy do chvatů bez házení soupeře (ve dvojicích, trojicích, na místě, za pohybu)

Nage komi - cvičení opakovaných hodů bez odporu soupeře (na počet, na čas, ve dvojicích, skupinově)

Jakosoku geiko – cvičení v randorovém pohybu, při němž si soupeři nekladou odpor (ve dvojicích)

Karaki geiko – cvičení v randorovém pohybu s částečným odporem soupeře bez protiútoku (ve dvojicích

Randori – cvičný zápas podle předem stanoveného výcvikového záměru (ve dvojicích, handicapové, kumikata, laina ap.

Šiai – utkání na soutěži (jednotlivci, družstva, věkové kategorie)

Organizační zajištění sportovního tréninku

Cíl: dosahování individuálně nejvyšších sportovních výkonů

Úkoly: příprava k individuálně nejvyšším sportovním výkonům na základě všestranného a harmonického rozvoje jedince

Stavba sportovního tréninku

Mnohaletý trénink

jednoroční tréninkový cyklus

Hlavní období

vícetýdenní cykly

vícedenní cykly např. týdenní

tréninková jednotka

Podmínky Kontrola

Společenské pedagogická

Organizační lékařská

Materiální sebekontrola

Přípravné období kontrolní testy

Přechodné období